15 míst na focení v Praze, které možná neznáte

Napadlo mě, že bych své fotky mohl využít i jinak, než je dávat jen na LibreShot. Proto vznikl tento můj první článek o focení. Zvolil jsem formu, kterou vidíte níže. Pár fotek podobného zaměření, rozdělené do skupin a opatřené krátkým popiskem. Hlavní je ale uvedení lokality, abyste mohli místa snadno najít. Odkud tedy fotit Prahu? Podívejte se na 15 fotolokací, které mne v posledních dvou letech zaujaly.

Mé nejnovější fotografie Prahy najdete na martinvorel.com/art-prints/prague

Fototipy a fotolokace v Praze

V Praze žiji i pracuji a většina mých fotek je právě z tohoto krásného města. Předem se omlouvám, že jde o staré fotky a nejsou žádné zázraky a ani neumím pořádně psát. Snad ale díky mým tipům vyfotíte nějakou skvělou fotku a já budu mít dobrý pocit, že jsem k tomu mohl trochu dopomoci.

Všechny fotky uvedené v tomto článku si můžete zdarma stáhnout na mém webu Libreshot.com. Fotografie jsou licensovány pomocí Creative Commons CC0 – to znamená, že je můžete použít kdekoliv a na cokoliv a to i bez uvedení autora. Pokud vás zajímají mé fotografie Prahy, podívejte se sem.

To by na úvod stačilo a jdeme na samotné fotky.

Fotíme pražské mosty

Když se řekne focení mostů v Praze, představíme si klasický obrázek řady mostů v čele s Karlovým, focený z Letenského parku. I když tomu se budeme věnovat také, chci vám ukázat hlavně další zajímavé mosty, které v Praze najdete.

1. Radotínský most

Radotínský most překlenuje široké údolí Vltavy i Berounky, těsně před soutokem. Je to nádherná stavba, hlavně při pohledu zespodu. Mezi mohutnými betonovými sloupy vede cesta, ke které není problém dojet i autem. Vede od silnice z Prahy do Radotína a zaparkovat můžete hned u sjezdu ze silnice, nebo se dá dojet autem přímo pod most (žádný zákaz jsem tam neviděl). Je to fotolokace, na kterém bez problému strávíte focením i několik hodin.

První fotografii jsem fotil právě od sjezdu ze silnice později odpoledne. Byla to má první ze dvou návštěv tohoto krásného mostu a navíc jsem měl štěstí na krásné světlo.

Fototip: Byl to vlastně první pohled na most, který se mi naskytl a to, že jsem přijel v tu téměř nejvhodnější dobu, bylo dílem náhody. I když by to tak být nemělo. Jako fotograf jsem měl vědět, že si mám vybrat den s hezkým počasím a začít fotit buďto hodinu po východu nebo hodinu před západem slunce. Tato poučka o „zlaté hodince“ ale neplatí vždycky. Například zde. Na západě je poměrně velký kopec, za který slunce zapadá o dost dířv. Při zlaté hodince už na jeho začátek téměř žádné slunce nesvítí.

Další snímek vznikl asi rok po tom prvním. Most jsem navštívil se svým synem a dcerou, které se nechtělo ven z auta a tak jsme šli jen ve dvou.

Ten den bylo zataženo a fotka by mohla být hezčí se stíny betonových sloupů. Zase by se ale výrazně zvýšil kontrast, což by mohlo fotce i uškodit. Mám ale omezené časové možnosti a musím pracovat s tím, co mám.

Oproti první fotografii jsem tentokrát zajel autem až k Berounce a fotil od řeky směrem na západ. Vyšel jsem na lávku pro pěší a cyklisty, která vede přímo pod mostem, poprosil syna, aby si stoupl mezi pilíře, připevnil jsem fotoaparát na stativ a fotil.

Díky dětské postavě v popředí dobře vynikne velikost pilířů. Když se na fotografii dívám s odstupem, vidím, že by bylo lepší syna umístit více doprostřed cesty a možná i fotit na výšku. Alespoň vím co udělat příště lépe.

2. Moderní most v pražské Troji

Trojský most je krásnou a poměrně unikátní stavbou bez jediného pilíře. Určitě se chci k mostu vypravit i večer, protože bývá krásně nasvícen. Zatím jsem ho měl možnost navštívit pouze poměrně brzy ráno, asi kolem osmé hodiny. Obě následující fotografie jsem vyfotil, když jsem odvedl dceru do nedalekého divadla na zkoušku s jejím souborem.

První fotografii jsem pořídil z levého břehu Vltavy. Dostanete se tam snadno, je to kousek od stanice metra Nádraží Holešovice.

Toho listopadového rána, krátce po východu slunce, byla hladina Vltavy úplně klidná. Super podmínky pro vyfocení mostu zrcadlícího se na hladině řeky. Vyfotil jsem několik snímků z různých úhlů. Nakonec jsem vybral fotografii rozdělenou horizontálně napůl hladinou řeky. I když se středová kompozice většinou nedoporučuje, u zrcadlících se objektů to nevadí. Zde navíc fotografii horizontálně dělí na třetiny spodní části mostu. Vertikálně je třetinová kompozice myslím vcelku dodržena.

Po vyfocení fotografie výše, jsem popošel blíž k mostu s cílem vyfotit detail. Díky širšímu ohnisku tu masivní betonová část dobře vyvažuje lehkou a vzdušnou konstrukci zbytku mostu. Modré nebe a řeka spolu s ranním sluncem dodali fotografii zajímavou barvu.

Hezkou fotku určitě vytvoříte i z druhé strany, v pozadí bude kouřící tovární komín, který by mohl fotografii dodat na zajímavosti.

3. Mosty v centru Prahy

Karlův most a celá scenérie pražských mostů patří k nejoblíbenějším fotolokacím v Praze. Zatím se mi sice nepodařilo vyfotit pražské mosty nějakým zajímavým a neotřelým způsobem ale ukážu vám dvě místa, kam když se vydáte fotit, určitě nebudete zklamáni.

Na první fotce je Karlův most. Vybral jsem si stanoviště, na kterém jsem se ve focení střídal s mnoha turisty. Není to tedy žádný originální kousek, ale mně se docela líbí. Fotil jsem z pravého břehu Vltavy, z malé vyhlídkové terasy těsně před mostem.

Druhá fotografie je snad ještě klasičtější, najdete ji na pohlednicích, v prospektech a článcích o Praze. Většinou i v hezčím provedení, než je ta má. Ale to teď není důležité. Abyste takovou fotku mohli vyfotit, vyrazte ideálně později odpoledne nebo brzy ráno do Letenského parku. Abyste fotku ozvláštnili, můžete vyrazit třeba v mlze. Tak získáte fotografii, která se bude na rozdíl od té mé, lišit od stovek podobných.

Pohled na pražské mosty je nejhezčí od Hanavského pavilonu, kde je malá vyhlídka a málo turistů, takže budete mít na focení klid. Stačí si chvíli počkat, až ze záběru odjedou četné lodě (nebo naopak až přijedou) a můžete fotit.

4. Fotíme Nuselský most

Nuselský most nepatří k nejkrásnějším stavbám Prahy, ale má své kouzlo. Jelikož jsem kousek od něj čtyři roky pracoval, fotil jsem ho často. Nikdy se mi ale nepodařilo vyfotit zajímavou fotku celého mostu. Snad budete mít více štěstí. Nuselský most naštěstí nabízí i řadu jiných zajímavých a fotogenickým míst mimo samotný most jako celek.

První fotografie je jednou z mnoha, které jsem pořídil namířením fotoaparátu přímo dolů pod most. Je to jedna z těch situací, kdy oceníte výklopný displej, pokud ho váš fotoaparát má. Také to chce trochu odvahy, protože aparát musíte prostrčit přes zábradlí a doufat, že ho neupustíte.

Pod mostem je řada zajímavostí, které určitě stojí za vyfocení. Vlakové koleje, park Folimanka, ulice s auty, střechy domů, vnitrobloky nebo tramvaje a lidé.

U první fotky jsem chtěl vyfotit dvě staré tramvaje vedle sebe, bohužel jich už moc nejezdí a tak jsem se nedočkal. Příště to bude chtít více trpělivosti a taky fotit jen během pauze na oběd v práci ?

Fotka není moc zajímavá, ale dobře ilustruje, jaké máte při focení z Nuselského mostu možnosti.

Snímek níže je další ukázkou toho, co lze vyfotit při pohledu pod sebe. Fotka vznikla na druhé straně mostu než ta předchozí, blíže u Folimanky. Výrazně žluté stojany dopravních značek a stíny, působí zajímavě a názorně ukazují, jak odpolední slunce posouvá fotku na úplně jinou úroveň. Srovnejte fotku se snímkem tramvají nahoře, kde naopak stíny úplně chybí.

Další snímek mne baví o poznání více, i když mu chybí hezčí světlo. Fotil jsem z cesty u Folimanky směrem k hotelu Corinthia Tower (bývalý hotel Forum). Měl jsem štěstí, že pod mostem právě procházel muž s igelitovou taškou. Rychle jsem vytáhl fotoaparát, a i když jsem muže nestihl, když byl blíže, fotografie se docela povedla.

Fotíme lidi v Praze

Nejsem typ člověka, který se nebojí požádat cizí lidi o pózování pro focení. Podle toho i mé pouliční fotky vypadají. Většinou uvidíte lidi pouze zezadu nebo z nadhledu. Prostě tak, aby mně neviděli. Na druhou stranu je alespoň zachytím v jejich přirozenosti, bez strojených póz a nucených úsměvů.

Obecně nejsnazší je focení lidí na ulicích v centru Prahy, kde snadno zapadnete v davu fotících turistů. Tuto techniku jsem zatím příliš nevyužil, protože se mi fotky zdáli příliš chaotické a plné rušivých předmětů. Určitě je tu ale potenciál k získání zajímavých záběrů.

Kromě samotného centra města, v našem případě Prahy, existuje řada dalších možností, kde získat zajímavé fotografie s lidmi, aniž byste museli překonávat ostych a strach z odmítnutí. Pár takových míst si ukážeme na následujících snímcích.

5. Focení lidí na zastávkách a lavičkách

Následující fotografie holčičky čekající na vlak nezachycuje cizího člověka. Jde o mou dceru, která však nevěděla, že ji fotím a proto je přirozenost situace zachována. Byla začtená do nové knížky a seděla bez hnutí. Proto jsem si mohl dovolit zvolit delší čas 1/80s, což mi umožnilo zachytit pomalu projíždějící vlak v pozadí lehce rozmazaný.

Podobné fotografie vypadají často velice hezky, a pokud máte objektiv s delším ohniskem, můžete fotit bez zábran i z větší vzdálenosti. Lidé čekající na zastávkách vypadají často zasněně až melancholicky. Až si někdy pořídím delší ohnisko, možná vznikne podobných fotek více.

6. Focení během Pražského maratonu

Skvělou příležitostí pro získání hezkých a poměrně nevšedních záběrů, je Pražský maraton. Po celé dlouhé trase je řada míst, kde se dá fotit nerušeně, mimo hlavní dav lidí. Určitě je dobré si předem zjistit trasu běhu, abyste se mohli přesouvat na různá místa. Pokud si lokace ještě předem vytipujete, bude to ještě lepší.

Následující fotografie vznikla při mém zatím jediném focení maratonu. Vydal jsem se fotit do Prahy a cestou jsem si všiml několika lidí, kteří měli na sobě startovní číslo. Nejprve jsem jim nevěnoval příliš pozornost, ale jak jsem jich potkával stále více, začal jsem sledovat, kam jdou.

Start maratonu jsem našel u Filosofické fakulty na Palachově náměstí. Viděl jsem, že tam toho vzhledem k okolním davům, mnoho nevyfotím. Vydal jsem se proto v předstihu po nábřeží ve směru, kudy povede proud běžců. Našel jsem místo, kde nebylo moc lidí a které bylo dobře osvětlené, usadil se na obrubníku, a čekal.

Když přiběhly běžci, moc jsem nevěděl co vlastně fotit. Nakonec jsem se zaměřil na nohy běžců a fotil je ze sedu na zemi. Několik fotek vyšlo celkem použitelných, ale velkou radost jsem z nich neměl. Podobných fotek jako je ta následující, vzniklo toho dne opravdu hodně. Nic moc z toho ale nevyšlo a zůstala jen tato.

Vyrazil jsem dál, směrem do Holešovic, kam jsem se chystal vyzvednout dceru z divadla. Už jsem neměl chuť pokračovat ve focení maratonu. Na kartě jsem měl mnoho snímků a věřil jsem, že řada z nich bude opravdu povedená. To se ale později, jako obvykle, nepotvrdilo. Plná karta ještě neznamená, že zde najdete alespoň jeden povedený záběr.

Fotku níže jsem vyfotil, když sem se chystal přejít přes Vltavu. Zaujaly mne výrazné stíny běžců a protože byl proud lidí opravdu dlouhý, měl jsem dost času si počkat, až vytvoří vhodnou kompozici. Nakonec se to v celku povedlo, až na změť stínů v pravém horním rohu. Bez nich by byla kompozice čistší.

7. Fotíme lidi v pražské hromadné dopravě

Pro focení lidí v hromadné dopravě je Praha ideální. Lidí je tu hodně a nebojí se chodit nezvykle oblékaní nebo nosí zajímavé účesy. Praha je skvělá i díky různým druhům městské dopravy. Focení třeba v metru není problém. Všichni spěchají a člověka s fotoaparátem si často ani nevšimnou.

A zase se vrátím k výhodám výklopného displeje. Díky němu můžete fotit i přímo v tramvaji nebo v autobuse. S fotoaparátem u pasu nebo na klíně si vás nikdo všímat nebude. Budete vypadat, že si prohlížíte fotky a málokdo pozná, že právě fotíte.

Snímek dívky s dready v tramvaji níže vznikl, když jsem se snažil získat obrázek tramvaje jedoucí za námi (to je mimochodem mé oblíbené téma, více se o něm dozvíte níže, v části věnované focení hromadné dopravy v Praze bez lidí).

Dívku jsem vyfotil, právě když jsme přejížděli tramvají most z Palackého náměstí směrem k Andělu. Slunce prosvítalo okny a dívčiny dready krásně nasvítilo. Seděl hned za ní a na focení měl poměrně dost času.

Focení v pražském metru je hodně oblíbené. A není se čemu divit. Projíždějící rozmazaný vlak a v pozadí čilý městský ruch, vždycky slibují zajímavé výsledky.

Fotografii níže jsem fotil na poměrně dlouhý čas 1/6 sekundy. Díky tomu je rozmazán nejen přijíždějící vlak ale i lidi, kteří se užuž chystají nastoupit. Ostrých zůstalo jen pár z nich, nejvýraznější je pán s černým batohem uprostřed fotografie. Naopak slečna v šedé bundě jdoucí v opačném směru než ostatní, přidává do fotografie dynamičnost.

8. Focení lidí v ulicích Prahy

Pražský park Letná je za hezkého počasí vždycky plný zajímavých lidí. Posedávají na trávníku, jezdí na kolech a bruslích, hrají frisbee nebo fotbal. U kyvadla „na Stalinovi“ zase jezdí na skateboardech. K tomu nádherný výhled na Prahu. Prostě skvělé místo nejen na odpočinek ale i na focení.

Následující snímek vznikl právě u kyvadla. Mladý pár zde odpočíval a užíval si výhled na Prahu. Muž se před sluncem schovával ve stínu a dívka si ho naopak naplno užívala. Někdy bych se sem rád vrátil s delším ohniskem, abych mohl zachytit i detaily skákajících skateboardistů.

Další fotografii jsem vyfotil na mostě cestou z Malé Strany na Palachovo náměstí. Ten den jsem byl fotit pražské mosty z Letné (viz výše) a šel pěšky kolem Pražského hradu dolů na nábřeží. Měl jsem štěstí a na most přišel v ideální dobu, kdy se slunce snášelo k západu, ale přesto mělo ještě velkou sílu.

Proti mně šly dvě dívky. Počkal jsem, až se mineme a protože jsem měl fotoaparát v ruce, otočil jsem se a udělal několik záběrů v protisvětle. Chtěl jsem, aby stíny byly co nejdelší a postavy se vešli do snímku celé a zároveň, aby dívky nebyly příliš daleko a tím pádem malé. To se mi ale úplně nepodařilo. Nakonec jsem zvolil kompromis a stíny trochu usekl.

Focení detailů v pražských ulicích

Praha je plná nádherných detailů. Můžete fotit kliky starých dveří, poštovní schránky, street art a mnoho dalšího.

9. Focení detailů na Vyšehradě

Hradby Vyšehradu poskytují nádherné výhledy na všechny strany. Můžete odsud fotit Pražský hrad, Nuselský most i Vltavu směrem na jih i na sever. Pár takových fotek si můžete prohlédnout v části Architektura, níže v tomto článku.

Nyní se ale věnujme focení zajímavých detailů, kterých najdete na Vyšehradě nespočet. Nebývá tu příliš turistů a tak budete mít na focení klid.

První fotografie je přímo ze vstupu do Baziliky svatého Petra a Pavla. Jde o jednoduchý nápis „BASILICA“, doplněný vyobrazením klíče. Fotka to není příliš zajímavá, fotil jsem ji s jasným záměrem a to bylo její zveřejnění ve své fotobance. Při postprodukci jsem využil jednoho z filtrů skvělého nástroje NIK collection.

Fotografe kliky u vstupu do katedrály, vznikla chvíli po vyfocení té předchozí. Na masivních černo-zlatých dveřích určitě najdete i další zajímavé detaily, které stojí za vyfocení.

Pokračoval na hřbitov Slavín, který je pro focení také jako stvořený. Jde o významnou národní památku a tak se nemusíte bát fotit, jako na běžných hřbitovech. Kromě samotných krásně zdobených náhrobků, jsou tu i dlouhá podloubí a sochy.

Fotografie kříže s rozmazaným andělem v pozadí vznikla právě v jednom z těchto podloubí. Kříž je součástí oplocení a anděl zase zdobené zadní stěny. Opět jsem využil filtru z aplikace NIK collection, který bych ale dnes již vynechal. Podobné filtry totiž na první pohled působí skvěle, ale po čase zjistíte, že fotografiím spíše škodí a hodí se použít jen výjimečně a hlavně s citem.

10. Fotíme detaily poštovních schránek

Poštovní schránky mohou někomu připadat obyčejné. Opak je ale pravdou. Často s nimi můžete vytvořit zajímavé kompozice, vytváří jasný ústřední bod snímků a hlavně jde o ten typ předmětů, které sami o sobě vyvolávají pocity. A to je, jak jistě víte, u fotek zásadní.

První fotografie vznikla kousek od Národní třídy, cestou na Staroměstské náměstí. I když je zeď rozpadlá a pomalovaná tagy a graffiti, nepůsobí vůbec ošklivě.

Další fotka vznikla v pražských Nuslích, tuším, že během pauzy na oběd cestou ze skvělé vietnamské restaurace. Schránka je o dost obyčejnější, než ta předchozí. Přesto mne zaujala výrazným stínem a zajímavou směsí barev. Být stín kratší, asi bych zkusil do fotky nezahrnout část okna v levé části snímku. Možná by kompozice byla čistší. Určitě jsem ale měl mít nastavené nejnižší ISO, v mém případě 100 a ne 400. Tato chyba vznikla (a často stále vzniká) tak, že si zapomenu vrátit ISO na nejnižší hodnotu po nějakém focení v horších světelných podmínkách.

11. Fotíme street art v Praze

Graffiti, umělecké plakáty a další formy street artu jsou skvělými fotografickými motivy. Jde vlastně pouze o záznam uměleckého počinu někoho jiného. Na vás je jen vybrat v obrovské pouliční galerii to pravé dílo, nebo jeho část a správně ho zasadit do kontextu okolí. Míst, kde najdete více street artu pohromadě je v Praze celá řada a jistě nebude problém nějaké najít.

První fotografie jsou vrata do opuštěného domu, přímo naproti Národní galerii v pražských Holešovicích. Nápis „Uličnická galerie“, plakát s ženskou tváří, graffiti i oprýskaná omítka přímo vybízí k fotografii. Zvolil jsem černobílé provedení, protože barvy nebyly příliš výrazné. Fotografii ale chybí lidé. Kdybych býval chvíli počkal, až někdo zajímavý projde kolem, mohla být fotografie mnohem zajímavější.

Následující záběr je také ten typ fotky, kdy jde o zachycení umění někoho jiného. A toto dílo mne zaujalo okamžitě. Nápis „I don‘t care if you like me shutup thanks“ spolu s dívčiným pohledem má myšlenku a fotografie tak působí zajímavě i bez přičinění fotografa.

Další fotografie, plakát s postavou s poněkud šíleným výrazem a nápisem „INSURRECTION“ – Povstání, nalepený na zdi pomalované podpisy „tagy“, vznikla v centru Prahy, někde mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem.

12. Zámečky

Fotografie červeného visacího zámku se srdíčkem vznikla na železničním mostě spojujícím pražský Smíchov a Výtoň. Zvyk, který se k nám dostal ze západních měst, je docela hezký a určitě jde o zajímavý motiv pro fotografy. V Praze se podobné zámečky objevují hlavně tam, kde se pohybují mladí turisté. Najdete je třeba u Karlova mostu anebo zde. Železniční most totiž přímo sousedí s náplavkou (fotolokace ideální pro focení lidí), která je v létě hojně navštěvována hlavně mladými turisty, kteří si občas na most vyběhnou, aby upevněním zámečku stvrdili svou nezničitelnou lásku.

Fotografii jsem vyfotil s nízkým clonovým číslem a maximálním přiblížením jak pomocí ohniskového čísla tak reálně přiblížením objektivu k fotografovanému objektu. Čtvercový formát je vhodný pro publikování na sociálních sítích, zejména na Instagramu.

Druhá fotografie je ze stejného místa a zachycuje celou řadu zámečků za sebou. Na rozdíl od podobných míst ve městech západní Evropy, je tady zámečků poměrně málo a umožňují tak zachytit trochu jiné kompozice. Stále ale jde o velice rozšířený motiv, který může působit až kýčovitě.

Fotíme architekturu v Praze

Jedinečnost Prahy spočívá právě v architektuře. Bohužel hlavně v té starší. Moderní architektury příliš nenajdeme a nezbývá než doufat, že se situace v budoucnu změní.

I na mých fotkách proto najdete spíše klasickou architekturu. Za jakékoliv typy na focení moderní architektury v Praze budu vděčný, vaše nápady můžete psát do komentářů.

13. Moderní architektura

Snímek detailu „moderní architektury“ vznikl u stanice metra Pražského povstání. Jde o zajímavou budovu ministerstva vnitra. Stavba na mně jako celek nepůsobí právě hezky, detaily jsou tu ale krásné.

Z dnešního pohledu bych na fotografii nepoužil filtr s tak vysokým kontrastem a asi bych i vylepšil kompozici. Jako ilustrační obrázek toho, jak se dá fotit architektura u této budovy, to ale postačí.

Moderní architektura je skvělá na focení pravidelných tvarů a linií. Následující snímek působí docela zajímavě, díky šedé až namodralé barvě. Úplně jinak a možná lépe by působil, kdybych se k bývalé budově rozhlasu na pražské Pankráci vydal za hezčího počasí. Ideálně kdyby se ve sklech zrcadlila modrá obloha a sem tam nějaký mráček. Pražská Pankrác je vlastně asi nejvhodnějším místem v Praze, pokud chcete fotit moderní architekturu a výškové budovy. Není to žádný zázrak, ale nic lepšího v Praze zatím nemáme ?

Následující snímek vznikl v jednom květnovém odpoledni, kdy mi zbylo trochu času cestou z práce. Vystoupil jsem z metra o stanici nebo dvě dříve a vyrazil směrem na Háje pěšky přes centrální park. Při zapadajícím slunci vypadaly paneláky mnohem lépe než obvykle a je vidět, že i takové místo může být krásné.

Opřel jsem lokty s fotoaparátem o zem a vyfotil několik snímků. Dostatek světla mi umožnil objektiv více zaclonit (můj fotoaparát má nejvyšší clonu pouze f/8, takže clonu f/6 považuji za poměrně velkou) a tak jsou ostré pampelišky v popředí a v rámci možností i domy ve vzdálenější části snímku.

Tuto starou tovární budovu najdete u tramvajové stanice Lihovar na pražském Smíchově. V odpoledním slunci vypadá její oprýskaná omítka a rozbitá okna úchvatně. Dejte ale pozor, protože v době psaní tohoto článku (leden 2017), byl areál obehnán novým plotem a označen cedulí s nápisem „Nový Lihovar“, takže očekávám, že na jaře se zde začne stavět. Snad hlavní budovu nezbourají, ale zrekonstruují. Uvidíme. //aktualizace v červnu 2020: Budova je stále ve stejném stavu 🙂

14. Klasická architektura

Následující fotografie je focena z Vyšehradu. Stačí se dát po průchodu branou od stanice metra Vyšehrad vpravo, kolem restaurace „Na hradbách“ a vydat se po cestě vedoucí kolem dokola pevnosti. Naskytne se vám pohled na celý Nuselský most. Na jednom konci se tyčí výšková budova hotelu (Corinthia Towers, dříve Hotel Forum) a Kongresového centra (Palác kultury). Na druhém konci mostu jsou pozůstatky hradeb, park Folimanka, několik věží kostelů a v pozadí Žižkovský vysílač. Právě hradby ve tvaru „S“ dodají fotografii na zajímavosti. Zvolil jsem vertikální kompozici, ale horizontálně fotografie nevypadá také špatně, protože do ní můžete zahrnout i část nebo dokonce celý Nuselský most. Záleží pouze na ohniskové vzdálenosti vašeho objektivu.

Fotografii trochu kazí modrý jeřáb v levé části snímku. Ten tam ale už není a tak můžete vyfotit podobnou fotografii bez tohoto rušivého prvku.

Tato silně přeostřená fotografie historických domů na Staroměstském náměstí vznikla pomocí automatického filtru, nastaveného přímo ve fotoaparátu. To prosím nikdy nedělejte. Tedy pokud nefotíte současně do JPG i RAWu. Fotografie s použitím takových filtrů vypadají zajímavě v hledáčku nebo na displeji fotoaparátu. Až si ale doma budete fotky prohlížet v počítači, budete dost zklamáni.

Fototip: Podobného efektu můžete snadno dosáhnout v grafickém editoru nebo třeba pomocí nástroje NIK collection. Intenzitu zostření a další věci si tam nastavíte podle svého vkusu a výsledek bude výrazně lepší, než u fotografie níže.

Následující záběr vznikl v ulici Kamzíkova, nedaleko Staroměstského náměstí. Při postprodukci jsem použil filtry z NIK collection. Fotografie hezky vystihuje magickou a klidnou atmosféru staré Prahy. A to o pár metrů vedle proudili davy turistů. Podobně je tomu v celém centru. Stačí vyrazit Královskou cestou od Prašné brány ke Karlovu mostu a občas zabočit do některé z postranních uliček. Uvidíte, že najednou nespatříte jediného turistu a magická Praha bude jenom vaše.

Fotografie lampy a lavičky s Pražským hradem v pozadí vnikla na vyšehradských hradbách. Najdete tu řadu podobných míst a zákoutí. Na fotce se mi líbí, že i když jde prostě o fotku lavičky s lampou, díky známému panoramatu Hradčan, je každému hned jasné o jaké město jde.

Fotografii jsem fotil s nejvyšší možnou clonou, kterou můj fotoaparát nabízí, tedy f/8. Díky tomu je ostrá nejen lampa ale částečně i Pražský hrad v pozadí.

K následující fotografii „Pražské střechy“ mám trochu citovou vazbu. Je to porodnice v Podolí, kde jsem se narodil. To je ale vlastně úplně jedno. Střechy vypadají z hradeb Vyšehradu skvěle, a pokud máte navíc delší ohnisko, určitě uděláte skvělé snímky.
Opět jsem použil clonu f/8, vyšší clonu můj fotoaparát bohužel nemá. Díky vysoké hloubce ostrosti, je fotka ostrá prakticky všude.

Další fotku mám moc rád. Je také z Vyšehradu ale tentokrát ne z hradeb ale z příjezdové cesty od stanice metra Vyšehrad, naproti Jedličkově ústavu. Podobnou fotku vyfotíte z ulice málokde. Domečky na Vyšehradě jsou nízké, jednopatrové a tak jsou pro podobné minimalistické snímky ideální.

Další fotografie zobrazuje známou rotundu svatého Martina na Vyšehradě, tentokrát pokrytou sněhem. Fotku jsem, jako mnoho jiných, vyfotil během pauzy na oběd. Během jedné hodiny jsem musel dojít na Vyšehrad, kde my zbývalo jen asi půl hodiny na samotné focení. Zvolil jsem si vždy jednu část areálu a na tu se soustředil. Toho dne jsem byl na hřbitově Slavín a na jižní části hradeb. Nikde jsem nic zajímavého nevyfotil a až cestou zpátky do práce jsem pořídil tento snímek.

Když se chystáte někam jít fotit, doporučuji se nesnažit stihnout deset různých lokací ale vybrat si pouze několik, od sebe ne příliš vzdálených míst. Jen tak budete mít na focení dostatek času a zvýšíte šanci na získání skvělého snímku.

Focení Pražského hradu je možné z mnoha lokalit, jednou z mých oblíbených je Petřín. Když se vydáte od Petřínské rozhledny směrem ke Strahovskému klášteru, naskytne se vám krásný a nevšední pohled na Hradčany a malebné domy kolem Nerudovy ulice. Výhled sice trochu zastiňují stromy, ale i tak se dá pořídit zajímavý záběr.

15. Focení hromadné dopravy v Praze

Focení různých druhů hromadné dopravy se stalo jedním z nejčastějších motivů mých pražský pouličních fotografií. Není tomu ani tak proto, že bych dopravní prostředky kdovíjak miloval. Prostě fotím cestou do práce a z práce a při jiných přesunech po městě. Vznikla tak série docela zajímavých fotek. Často jsem fotil hlavně na nádraží Praha – Vršovice, při čekání na vlak. V době psaní tohoto článku jsem ale změnil zaměstnání a pracuji nedaleko smíchovského nádraží, proto tu najdete i fotografie odtud.

Následující fotka je z Vršovického nádraží. Fotil jsem ráno cestou do práce začátkem podzimu. Celé nádraží bylo krásně zahaleno v mlze a do toho začalo svítit ranní slunce. Protože s sebou nosím foťák vlastně neustále, byl jsem připraven tuto magickou situaci zachytit.

Tato fotografie tramvaje přijíždějící do stanice v pražských Vršovicích je jednou z mých nejoblíbenějších, které se mi v roce 2016 podařilo vyfotit. Snímek vznikl při čekání na poslední vlak cestou z firemního večírku. Postavil jsem fotoaparát na stativ a čekal na projíždějící tramvaje. Původně jsem chtěl zachytit spíše klasickou pražskou tramvaj T3, nakonec ale vyhrála moderní, která na fotce prostě vypadala lépe.

Následující snímek je také z Vršovického nádraží. „Moderní“ vlak Pendolino tvoří kontrast s polorozpadlou nádražní budovou v pozadí. Při focení bylo ale pod mrakem, takže na fotce chybí jakékoliv stíny, což je možná škoda.

Další fotka je opět z Vršovic. Tentokrát již ale sluníčko svítilo a navíc bylo nízko nad obzorem a na fotce je to vidět. Stejná fotografie focena v zamračeném dni nebo i v poledním slunci by byla mnohem nudnější. Žlutý tón spolu s dlouhými stíny a slunečními paprsky působí příjemně. Nebojte se fotit v protisvětle, zkuste také trochu prodloužit expozici oproti té, kterou vám ukazuje expozimetr.

Následující záběr patří k mým oblíbeným městským motivům. Abyste získali podobný snímek, musíte si stoupnout do zadní části tramvaje a fotit ve chvíli, kdy za vámi jede přibližně stejnou rychlostí další tramvaj. Taková situace nenastává úplně pořád a tak si budete muset počkat. Důležité je, aby se tramvaje pohybovali trochu vyšší rychlostí, aby došlo k pohybovému rozmazání okolí. Clonu zvolte raději vyšší, tramvaje nejedou za sebou stejnou rychlostí dlouho a do vhodné vzdálenosti od vás se tramvaj dostane jen na pár okamžiků. Proto je lepší, když budete pracovat s vyšší hloubkou ostrosti. Pro focení zvolte část dne mimo dopravní špičku, jinak budete mít focení výrazně složitější.

Fotografie metra čekajícího ve stanici Motol se mi docela líbí. Kompozice je celkem standardní ale hezky působí šedé tóny v kombinaci s červenými liniemi. Stanice Motol je poměrně liduprázdná, v okolí totiž nejsou žádné domy, pouze nemocnice. Je to ideální místo, pokud chcete fotit metro bez lidí. Navíc je tu díky velkým oknům i dostatek světla.

Obrázek žlutých vlaků vznikl na Smíchovském nádraží. Fotku jsem vyfotil cestou do práce. Několik žlutých vlaků mně okamžitě zaujalo, ihned jsem vyndal foťák a udělal několik záběrů. V jednu chvíli jel dokonce v pozadí ještě žlutý autobus. Fotku s ním jsem ale nakonec vyřadil, protože už tam byl tak nějak navíc.

Závěr

Praha nabízí nespočet úžasných míst pro focení a je jich ještě mnoho, které jsem nenavštívil, natož abych je fotil. A to se budu snažit změnit. To je jedna z věcí, které jsem si při psaní článku uvědomil.

Další je, že když někde prezentujete své starší snímky a máte je i popisovat, dojede vám, že by šli vyfotit s lepší kompozicí, lepším nastavením fotoaparátu nebo s lepší (většinou mírnější) úpravou v postprocesu. Uvědomil jsem si, že si dostatečně nevážím toho, v jak krásném městě žiji, a že fotím až příliš málo. Cestou do práce a z práce sice mohou vzniknout zajímavé snímky, ale to nestačí. Vy i já se musíme donutit vyrazit ven, a je jedno zda přes den nebo v noci a fotit.

Doufám, že jste se v tomto článku alespoň něco dozvěděli a že čas, který jsem s jeho psaním strávil, bude alespoň pro někoho prospěšný. Článek vznikl, podobně jako velká část mých fotek, cestou do práce a z práce a jeho napsání mi trvalo asi osm dní.

Máte-li cokoliv na srdci, budu rád, když napíšete do komentářů. Díky.