Koncem roku 2022 se mi konečně podařilo navštívit Orlickou přehradu, jejíž hladina klesla o více než 11 metrů. Dle webu Povodí Vltavy byla výška hladiny asi 339 m. n. m. Cílem bylo vyfotit minimalistickou fotku s kontrastem temné hladiny bílých zasněžených břehů. To se mi sice nepovedlo, ale i tak vzniklo několik zajímavých dokumentárních fotografií.
Hladina Orlíku začala klesat v létě 2022 a snížená by měla být až do března 2023. Důvodem poklesu hladiny je stavba bezpečnostního přelivu jako zabezpečení hráze proti povodním. Takže pokud čtete tento článek ještě do jara, tak tam ještě můžete vyrazit. Stojí to za to.
A teď už k samotným fotkám. Fotil jsem celkem na dvou lokacích – u Žďákovského mostu a kolem kempu Podskalí. K mostu přijel ještě před východem slunce. Venku dost mrzlo, bylo asi -12. Díky tomu se nad hladinou Orlíku vznášela pára, a to spolu s mlhou všude okolo vytvořilo krásné podmínky pro focení.
K focení jsem použil fotoaparát Nikon Z7 spolu s objektivy NIKKOR Z 24-70mm f/4 S, NIKKOR 200.0-500.0 mm f/5.6 a TAMRON 70-300mm f/4.0-5.6.
Žďákovský most před východem slunce
Zaparkoval jsem na parkovišti hned u Žďákovského mostu a vyrazil pěšky na druhou stranu, abych „obhlédnul terén“ a našel nejhezčí místa na focení. Během toho vzniklo několik následujících snímků.
Východ slunce
Rozhodl jsem se, že vyrazím dolů k vodě. Potřeboval jsem ale přeparkovat, protože jsem stál trochu nešikovně. Podle mapy mělo být parkoviště o jen pár metrů dál, jenže bylo zavřené, a tak jsem jel pořád dál s tím, že se někde otočím a zaparkuji tam, kde jsem stál původně.
Žádné místo tam ale nebylo, a tak jsem jel až za les mezi zasněžená pole, kde jsem uviděl nádherný solitérní strom, za nímž právě vycházelo slunce. I když šlo o dost kýčovitý výjev, tohle jsem si nemohl nechat ujít. Věděl jsem, že musím jednat rychle, aby se slunce nedostalo příliš vysoko, aby zůsalo přímo za stromem, kde jsem ho chtěl mít. Otočil jsem auto a doufal, že někde u stromu najdu místo, kde zaparkovat. Jenže ta silnice byla namrzlá a auta tu jezdila dost rychle. Zastavit u krajince jsem tak nechtěl. Musel jsem jet zpět dolů do lesa a tam nechat auto u lesní cesty. Pak jsem rychle popadl batoh a utíkal nahoru po silnici ke stromu. Když jsem tam doběhl, myslel jsem, že padnu. Přiběhl jsem ale včas 🙂
Z mostu po východu slunce
Když jsem se vrátil ke Žďákovskému mostu, vše najednou vypadalo jinak. Paprsky slunce dopadaly na hladinu, objevil se na ní stín vysokého mostu a najednou se předtím šedivá krajina zbarvila do nádherných odstínů zelné, žluté a modré. Všimněte si, že následující fotky jsem už nepřeváděl do černobílé a nechal je v barvě. To právě proto, že díky slunci se barvy staly výraznějším a důležitějším prvkem v kompozici.
Pod Žďákovským mostem
A teď už konečně pod most. Cesta, která vedla k vodě, byla dost daleko, a tak jsem šel přímo dolů lesem. Nebylo to úplně snadné, ale nakonec se to povedlo a já mohl vyfotit několik snímků mostu nebo haldiny schované v kouři odpařující se vody.
Podskalí
Posledním místem, kam jsem vyrazil, byl kemp Podskalí a jeho okolí. Zaparkoval jsem v kempu, na chvíli se podíval na pláž a pak vyrazil směrem na sever do zátoky, která se hluboce zařezávala do okolních kopců.
Závěrem
Na závěr mohu jen doporučit návštěvu Orlické přehrady, zvlášť když je snížená hladina. Opravy na hrázi probíhají poměrně často, a takže pokud to nestihnete letos, určitě budete mít v budoucnu ještě šanci. Z dalších přehrad, kam můžete vyrazit je třeba přečerpávací nádrž Dalešická přehrada, jejíž hladina kolísá během dne až o 2 metry.
Také jste fotograf/ka a máte fotky z vypuštěného Orlíku? Máte nějaký dotaz? Budu rád i za jakoukoliv zpětnou vazbu v komentářích.
- Můj hlavní web s fotografiemi: martinvorel.com
- Instagram: instagram.com/marvorel
- Pinterest: pinterest.com/martinXvorel
- Facebook: facebook.com/minimalphotocom